Dohromady se sešlo 18 dětí, z nichž čtyři byli druhostupňoví pomocníčci, kteří dobrovolně a rádi pomáhají při akcích školy. V 18 hod. jsme se společně sešli v budově velké školy, kde některé děti byly poprvé. V prostorách ŠK jsme vše odložili, pověděli si několik informací a pomalu se přesunuli do knihovny. Tam nás čekala paní Naňáková, šluknovská knihovnice. V knihovně jsme se od pana Vrány z Loutkového souboru Rolnička dozvěděli spoustu zajímavostí o loutkách. Hádali jsme, kolik celkem má šluknovský soubor loutek, kolik členů má, jak se loutky vodí, povídali si o pohádkových bytostech ... Vyprávění nás bavilo a poslouchali jsme se zaujetím. Následovala bojová hra v prostorách knihovny, kde jsme, rozděleni do dvou týmů, hledali, luštili a četli. Vyhráli nakonec úplně všichni a nechyběla ani sladká odměna. Jako bonus jsme se prošli zhasnutou knihovnou, což byl pro některé největší zážitek. Následoval přechod do školy a příprava večeře, kde si každý přišel na své. Příprava toustů, krájení zeleniny, povídání a veselé hlaholení nás provázelo celou večeří. Poté nás čekala cesta zpět do ŠK a příprava pelíšků, malinké odpočívání a první pohádka o Krtečkovi. Nechyběla ani čtená pohádka z úst naší knihovnice přímo z knihy H. Ch. Andersena. U ní se nám začínala zavírat očka a spokojeně jsme se zaposlouchali do příjemného přednesu. Program ale nekončil, naopak. Čekala nás ještě tradiční pohádková bojovka školou. Blížilo se k půlnoci, proto jsme se uložili do spacáků, zachumlali se a společně jsme zhlédli pohádku Císařovy nové šaty. Kdo nespal, podíval se i na českou pohádku Tři bratři. Nikdo by neuhodl, že nejdéle vzhůru zůstanou prvňáčkové, těm se spát vůbec nechtělo a celou akci si užili s úsměvem na tváři. Ranní povinnosti spojené s úklidem, přípravou snídaně a loučení nám utekly jako voda. Odnášíme si spoustu zážitků a těšíme se na další pohádkovou přespávanou v roce 2025.

Chtěla bych poděkovat Božence Naňákové, která se mnou opět do této akce šla, připravila spoustu materiálů a dětem i mně byla pohádkovou společnicí. Děkuji též Terce, Danče, Elišce a Míšovi, kteří nejen, že děti po celou dobu bavili svými vtípky a vylomeninami, ale hlavně pomohli, kde bylo potřeba.

Za ŠK Dana Steránková