Revolution train mi do života přinesl ještě větší odhodlání nikdy nezačít s drogami. Překvapil mě interiér vlaku, ale i ty vagóny byly hezky udělané. Celkově jsem si uvědomil, že nikdy nechci skončit jako feťák, protože bych se zhnusil rodině a všem ostatním, ale HLAVNĚ SOBĚ. Doufám, že si z toho všichni vzali ponaučení a alespoň trochu se jim drogy zhnusily. Doporučoval bych to všem, ale hlavně těm, kteří už zkušenost měli, aby věděli, jak mohou dopadnout.

Tato akce na mě velice zapůsobila. Zpracování filmu se mi líbilo a skvěle ukázalo mentalitu drogově závislého člověka. Během sledování jsem měl podivný pocit a menší strach. Také jsem si neustále v hlavě říkal, že k tomu nikdy nechci dospět a zažít depresivní chvíle plné závislosti. Také si uvědomuji, že musím dávat pozor, abych se nikdy nenechal stáhnout dolů jinými lidmi (z toho mám největší strach). Když už se do té pozice někdo dostane, je dobré vědět, že existuje cesta ven. Jsem si ale jistý, že je důležité se v něčem rozvíjet a jít si za tím. V tu chvíli nějaké myšlenky o závislosti jdou stranou a člověk se zlepšuje v tom, co ho baví a co v životě uplatní. Samozřejmě je také potřeba, abychom si zábavu neodepřeli úplně, měla by být ovšem pod kontrolou.

Na konci jsme měli takový strom, kde byla čísla, která značila věk a fotky ke každému věku. Představu, jak bych chtěl žít, zatím nějak nemám, ale určitě bych chtěl mít rodinu zdravou, veselou a šťastnou. Zároveň bohatší, abych jim mohl dopřát to, co by potřebovali, ale nerozmazlovat je. Také chci, aby si trošku zažili, jaké to je nemít hodně peněz, aby se někomu náhodou neposmívali nebo tak něco. Určitě bych nechtěl mít život, kde bych denně pil, bral drogy nebo byl gambler. Chci být zdravý, hýbat se a mít rodinu.

Hodně jsem si z toho vzala a opravdu mě to přesvědčilo, že s tím nemám začínat. Já si svůj život představuji velice dobrodružný, což znamená žít někde v horách a úplně nejraději bych bydlela v Rakousku, abych tam mohla pracovat jako horský záchranář. Měla bych velký dům s pastvinou pro koně a také by s námi bydlela spousta psů.

Můj sen je mít dvě zdravé děti a spokojenou rodinu. Být šťastná i bez drog.

Když jsme dokoukali ten film, tak jsem měla takový pocit, že takhle dopadnout určitě nechci. Děkuji za tuhle možnost, podívat se na to, jak drogově závislí mohou dopadnout. Hodně jsem si z toho vzala.

Moc se mi to líbilo, bylo to zajímavé. Chvílemi to na mě působilo smutně, dokonce až strašidelně. Sice do budoucnosti nevidím, ale vím, že nechci skončit jako oni.

Protože si myslím, že některé věty jsou velmi soukromé a osobní, podpisem tohoto článku bude jen: sepsali žáci 8. C.