Breadcrumbs
Login Form
Zimní „dobývání“ Hrazeného
- Podrobnosti
- Vytvořeno Středa, 18 Leden 2012 08:19
Po úspěšném listopadovém výletu do okolí Chřibské, který byl zaměřen na prohlídku opevnění z druhé sv. války, jsme se druhou lednovou sobotu rozhodli uskutečnit další zajímavou exkurzi do okolí.
Cílem bylo tentokrát zdolání Hrazeného, což je ve Šluknově ten nejvyšší kopec (610 m.n.m.). Hlavním organizátorem výletu byl opět pan učitel Kadeřábek, který se na tomto výletě stal pro své nesporné vůdcovské schopnosti náčelníkem expedice.
Pomocnicemi náčelníka pak byly – p.uč. Jeníková a Müllerová.
Mezi členy expedice bylo samozřejmě nejvíce žáků ze třídy 6.B – Honza, Lukáš, Jana, Maruška, Dominikové Pešek a Chlubna. Ze šesté A pak Eliška. Sedmý ročník zastupovali Týna, Martin, Radim a David. Zúčastnily se i „osmandy“ Nela a Nikča a za devítky Lea.
Posledními, ale neméně důležitými, členy výpravy byli psí kamarádi – náčelníkův pes Ema a Janin pes Belina.
Počasí bylo přesně takové, jaké jsme si představovali. Trochu vítr, nějaký ten sníh, čerstvý mrazivý vzduch, ale i trocha sluníčka - no prostě zimní pohádka.
Svižným tempem dosáhla první část naší výpravy poměrně brzy úpatí Hrazeného. Jen „náčelník“ se neustále kochal krajinou, takže jsme na něj a jemu podobné neustále museli čekat, což paní učitelku Jeníkovou, která jako správný tělocvikář radila udržovat svižné tempo, dost znervózňovalo.
Ale i tak jsme krátce po poledni stanuli na vrcholu Hrazeného. Úspěch jsme se rozhodli oslavit slavnostním obědem – vuřtíky opékanými na ohni. Bohužel se nám přes veškerou snahu nepodařilo rozdělat oheň, i když „náčelník“ a „záchranářka“ Eliška se opravdu hodně snažili.
Někteří zklamaně pojedli vuřtík alespoň studený, a pak už jsme se vydali na zpáteční cestu. Cesta k domovu probíhala klidně, jen občas jsme trochu bloudili, ale všechny cesty nakonec vedou do Šluknova, a tak jsme šťastně dorazili domů.
Strávili jsme pěkný den, viděli něco nového, zažili hezké a veselé chvíle, a všichni už se těšíme na další expedici. Snad „náčelník“ brzy nějakou zase vymyslí.
P. S.: Pes Ema děkuje Radimu Svatošovi za sponzorský dar v podobě chutného řízku.
Za členy expedice sepsaly Mgr. A. Müllerová a V. Jeníková







